Kromě fotek z botanické zahrady se povedlo i pár fotek kytek odjinud. Zjistila jsem, že fotit kytky mě docela baví, a to navzdory tomu, že je to docela fuška – což od toho člověk nečeká. Kytky přece nikam neutíkají, že… tak co by na tom bylo těžkého?

Jenže ono je potřeba velmi přesně ostřit a hlavně mě dokáže pořádně potrápit vítr. I malý vánek květinu rozpohybuje tak, že „uteče“ z obrazu a nebo alespoň z pole ostrosti… Povedená fotka je pak velkým vítězstvím…