Tak jsem přemýšlela, co letos. Ponožek, trik a svetrů není nikdy dost, jenže… Ponožky sice plést nepřestanu, ale fotit další rok jen ponožky už nechci. A trika a svetry mi trvají dlouho, rozhodně déle než měsíc. To by těch postů moc nebylo a mně interval jednou měsíčně momentálně docela vyhovuje. Tak jinak. Potřebuju nějaké doplňky – rukavice, čepice, možná šátek… jenže to je jen pár věcí a co pak po zbytek roku? Nakonec jsem si na sebe vymyslela projekt Botanical Year, tedy rostlinný rok. Budu plést to, co zrovna potřebuju, ale bude to mít vždy nějaké botanické motivy. Někdy to mohou být i ponožky – a když se poštěstí, možná bude i triko nebo svetr. Uvidíme. Tak do toho.
Když jsem se byla začátkem ledna projít u nás za městem, u rybníka byla spousta suché vysoké trávy, o kus dál zase louka plná neposekaných uschlých vratičů a zas jinde jsem našla štětky… Posbírala jsem si cestou takovou suchou zimní kytici a ta vlastně odstartovala mé přemýšlení o pletení inspirovaném rostlinami. Jak vidno, i v lednu se dá najít rostlinná inspirace!
Na leden jsem se tedy nakonec rozhodla pro čepici. Mám zlatavě žlutý pletený šátek, který nosím na podzim a na jaře ke karamelovému saku, a potřebovala bych k tomu i rukavice (nebo bezprstové rukavice) a čepici. Tak jsem začala hledat, jestli bych neměla nějaký takový návod, který by měl vzor připomínající suchou trávu nebo třeba vratič, co jsem si přinesla z procházky. A našla jsem. Antler Toque by tincanknits. Jo, antler znamená pokud vím paroh nebo paroží, ale to naopak vůbec neznamená, že mně ten vzor nemůže připomínat květenství trávy. 😉
Pletení nebylo vůbec dlouhé, zrovna jsem musela sedět doma, takže za pár dní byla čepice hotová. Jenže tak úplně jednoduché to zas nebylo. Moje příze byla ponožková, zatímco návod chtěl worsted weight, tedy přízi o dost silnější. Doufala jsem, že to vyřeším pletením dvojitou nití, ale na doporučený vzorek 18 ok na šířku to nestačilo. A tak jsem pletla na jehlicích o jednu velikost větších, to jsem těch 18 ok na vzorku dosáhla. Jenže zrada. Ono se to v tom hladkém žerzeji na vzorku ani později na lemu čepice neprojevilo, ale na copánkovém vzoru čepice ano – bylo to moc volné, řídké. A zároveň byla čepice po obvodu příliš malá. Když jsem ji po pár upletených centimetrech vzoru vyzkoušela, byl ten vzor na mé hlavě příliš napnutý a v sekcích pletených obrace zely díry. Nějak doteď nevím, kde byla s tím vzorkem chyba, v každém případě musím zkonstatovat, že se mi substituce příze moc nepovedla. Ale nechtěla jsem se vzdát ani vize ani příze a tak jsem to vypárala a zkusila plést na menších jehlicích (odpovídajících návodu) největší velikost. To už bylo lepší, ale nevypadalo to stále tak, jak by mělo. A tak jsem si spočítala, jak upletu ještě větší velikost. Z toho důvodu nemám na čepici ani čtyři ani pět květenství trav ale rovnou šest! Ale hlavně že jsem si poradila. 😉
- Příze: Lang Yarns Jawoll 2023, nit držena dvojmo
- Velikost: XL (vlastní modifikace)
- Jehlice: 5 mm kruhové Drops Knit Pro (na lem 4 mm ponožkové kovové no name ze zásob)
- Vzorek: tak to netuším (viz. výše)
- Spotřeba: cca 60g = cca 230m
Focení bylo tentokrát celkem jednoduché. Odložila jsem čirou náhodou hotovou čepici na černou židli a barevně se mi to líbilo. Přidala jsem suché rostliny nasbírané na procházce a naaranžovala si scénu. Pak jsem si trochu pohrála se žaluziemi, aby mi propouštěly tak akorát světla. Ne málo, abych nemusela zvedat ISO, ale ne moc. Nechtěla jsem, aby mi černá na fotkách vybledla, líbil se mi ten tmavý low-key styl, který jsem nikdy neuměla vyfotit a teď to vyplynulo tak nějak samo.